Českomoravská myslivecká jednota, o.s. je občanským sdružením vzniklým podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů
Hlavním posláním ČMMJ je zachování a ochrana přírody a krajiny a v ní volně žijící zvěře a myslivost, která je systematicky propojenou řadou činností na úseku chovu a ochrany zvěře, včetně péče o trvalý rozvoj těchto hodnot.
Tyto činnosti jsou neoddělitelně spojeny s aktuální žádoucí regulací početních stavů populací jednotlivých druhů volně žijící zvěře.
V roce 1963 byl zastřelen ve Štáblovském mlýnku“ poslední vlk, od té doby se tomuto místu říká „Vlčí leč“. Vlk je vystaven ve Slezském muzeu v Opavě.
Myslivecké sdružení vzniklo v roce 1968 jeho prvním předsedou byl lesmistr Čeněk Krčmář až do roku 1978, kdy funkci převzal Lubomír Benešl.
Myslivci se podíleli i na rozvoji obce, kdy pomáhali v akci „Z“ stavět obchod a jídelnu školy, jako členové ostatních složek ve Slavkově .Jejich odměnou za jejich práci byly podzimní lovy na drobnou zvěř – zajíce a bažanty, kteří se v té době ještě v hojném množství vyskytovali v honitbě. Mimo tuto činnost se starali o les a zvěř v katastru Slavkova.
Každoročně pořádali myslivecký ples.
Období kolektivizace
V roce 1978 došlo k takzvané kolektivizaci, kde se spojily honitby Slavkova, Otic, Uhlířova a Štáblovic.
Předsedou se stal František Kalus z Otic. Nebylo to zrovna idylické období, drobná zvěř mizela a také vztahy mezi sloučenými členy nebyly vždy ideální. Myslivecké plesy se staly minulostí.
Proto byla uvítána možnost znovu osamostatnění mysliveckého spolku ve Slavkově.
Osamostatnění
Po velkém úsilí se toto v roce 1993 podařilo, předsedou se stal Karel Klapetek, který dal impuls k tomuto kroku a velkou mírou se o jeho splnění zasloužil.
Předsedou byl až do roku 2003, kdy ze zdravotních důvodů tuto funkci předal Liboru Borunskému.
Od roku 1993 má spolek název „Myslivecké sdružení Srdečník Slavkov“.
Nyní má 15 členů - z toho 9 ze Slavkova, 2 z Opavy, 2 z Ostravy a z přilehlých obcí.
Základem naší činnosti je práce, a to nejen starost o honitbu - výsadba stromků, vysekávání trávy, v zimě přikrmování zvěře, ale i práce pro obec
Dříve byl odměnou za práci myslivce lov na drobnou zvěř s bohatým výřadem zvěře.
Nyní, když zvěř z honiteb mizí, se prakticky jediným vyžitím stává lov srnčí a černé zvěře na čekané a také takzvaný lov na drobnou zvěř, který je spíše procházkou a setkáním s přáteli z ostatních mysliveckých spolků.
Jako jediní ze spolků ve Slavkově jsme neměli vlastní prostory pro posezení a konání schůzí a jiných akcí.
Proto když se v roce 2003 naskytlapříležitost zakoupit starý včelín v lokalitě „Štáblovský mlýnek“, po krátké poradě jsme tento koupili i s pozemky. Po několikaletém úsilí se nám tento bývalý včelín podařilo přestavět na mysliveckou chatu slušné úrovně.
Naše honitba má výměru 1030 ha. Je zde zastoupen les, pole i vodní plochy. Nachází se v blízkosti města Opavy, a tak je zde velký pohyb osob, což sice nesvědčí klidu pro zvěř, ale tato si na podmínky většinou zvykla.
Je zde zdravá populace srnčí zvěře a velké míře se zde usadila zvěř černá – divočáci, kteří působí škody jak na kulturách, tak i na stavu drobné zvěře. I přes intenzívní odlov - až 40 kusů ročně, se nedaří tuto populaci redukovat.
Problémem lokality je také chráněná oblast, kde platí některá omezení. Přikrmování zvěře, výsadba stromků apod.
