Navigace

Obsah

 

Z historie sboru.

Myšlenka kolektivní ochrany před požárem je stará jako užívání ohně. Pouhá ochota a obětavost lidí, bez valných zkušeností, organizace, dostatku vody a nářadí většinou nestačily zdolat zhoubný živel. Proto se lidé začali sdružovat, zakládat spolky a v nich společně a organizovaně začali bojovat proti ohni.

V našich zemích byl založen první hasičský sbor v Zákupech v roce 1854. Byl německý.První český dobrovolný hasičský sbor byl založen až v roce 1864 ve Velvarech.

Také Slavkov v minulosti nebyl ušetřen četných požárů. První vážné kroky k založení hasičského sboru ve Slavkově byly podniknuty již v roce 1879, avšak k realizaci nedošlo. Teprve čtyři velké požáry v roce 1880 ( požár panských stodol, stodoly sedláků Ondřeje Lhotského č.34 a Filipa Sošky č.140, kuželny hostince Ant. Stypy z č.24 a domku s chlévem Školastiky Kelnerové č.56 ) a výzva okresního hejtmana Liebischera v souvislosti s obecními volbami 22.2.1883, přiměly rolníky Františka Šaška č.31 a Antonína Stypu č.38 k tomu, aby svolali občany na schůzi na velikonoční pondělí 25. března 1883. Při ní bylo získáno 31 mužů, kteří se stali zakladateli hasičského sboru ve Slavkově. Mezi jmény zakladatelů najdeme většinu členů obecního představenstva v čele s tehdejším starostou obce Karlem Rohovským. Do schválení stanov si zvolili zatímní trojčlennou správu: náčelníkem byl zvolen Karel Rohovský, velitelem ochránců Antonín Zemek a velitelem obsluhy stříkačky František Šašek. Sbor obdržel obecní stříkačku, zakoupenou v r.1863 od vídeňské firmy Knaustovy, za starosty Jana Šnajdra, rolníka č.89.

Stanovy sboru byly schváleny obecním představenstvem 22.5.1884 a zemskou vládou slezskou potvrzeny 28.5.1884. Na první valné hromadě 22.6.1884 byl zvolen prvním starostou sboru Karel Rohovský, prvním náčelníkem František Šašek. Velení ve sboru bylo zpočátku německé a od r.1885 zcela české. Hasičský sbor se stal jedním z prvních českých spolků v obci a po Mikolajicích, kde byl založen hasičský sbor již v roce 1879, se slavkovský řadí mezi nejstarší ve Slezsku.

Vlivem ústředí jednoty českých hasičských sborů pro Moravu vznikla na Opavsku v r.1890 první česká župa ( měla č. XIV ), ke které se přihlásil i slavkovský sbor.  Začátky hasičského sboru ve Slavkově nebyly lehké. Poprvé se sbor podílel na lokalizaci ohně u svého náčelníka Karla Rohovského. Druhý požár byl 28.7.1983, kdy hořelo u velitele ochránců Ant. Zemka, kováře č.80. V r.1984 zasahoval sbor u svého velitele Ant. Stypy č.38 a to dne 28. července. O tom, že to byla jen náhoda, je možno pochybovat. Vždyť po sobě vyhořeli tři čelní představitelé tehdy nově založeného hasičského sboru. Hned od svého založení zasahuje sbor i v sousedních vesnicích.

V roce 1884 byla zakoupena i nejnutnější výstroj: trubka pro náčelníka a dvě pro trubače, 30 sekyrek a opasků. Později byla doplněna výzbroj o 12 sekyrek s opasky, 6 provazů a 2 žebříky. Na darech získal sbor v tomto roce 164,60 zlatých. Výzbroji byla věnována i v dalších letech velká pozornost. V r.1891 zakupuje sbor další stříkačku. V roce 1898, kdy si připomíná 15. výročí založení, je nejbohatším sborem v župě Moravských enkláv a jeho majetek má úhrnou hodnotu 2000 zlatých. Vlastní jednu sací a jednu starou stříkačku bez sacího stroje, dvě berlovky, 30 plácaček, 4 žebře, 12 provazů, 10 nepromokavých košů na vodu, 43 ks přilbic, 43 sekerky a jiné nářadí. Přípřež ke stříkačkám a pro přivážení vody k ohni hasiči neměli. Byli odkázání na pomoc sedláků vlastnících koně. První obecně platný protipožární řád byl vydán v 90. letech minulého století a každá obec si ho přizpůsobuje na místní podmínky. Kdy si hasičský sbor postavil svoji hasičskou zbrojnici, se nepodařilo z písemných pramenů zjistit. Součástí zbrojnice byla obecní šatlava, tzv. Klára a místnost pro nářadí hrobníka.

V r. 1905 vyhořelo ve Slavkově dne 7. května devět stodol ( č.p.21, 22, 23, 25 a 26 ) se škodou 30 000 korun. K dalšímu požáru došlo 13.8.1905 Na Latarně se škodou 8000 korun. V r.1908, t.j. v roce 25. Výročí založení sboru byli zakladatelé jmenování čestnými členy. Téhož roku byla zřízena "Jubilejní pohřební pokladna Hasičského sboru ve Slavkově" a schváleny její stanovy.

 Období mezi světovými válkami.

Rozvoj spolku přerušila 1. světová válka, kdy činnost byla oslabena odchodem řady členů do války. Ti co zůstali se omezovali jen na údržbu hasičského nářadí. Na valné hromadě sboru v r.1916 bylo konstatováno, že je přítomno jen 20 členů. Tři padli, 38 bylo ve válce, 8 v zajetí a 3 byli nezvěstní. Další valná hromada se sešla až po ukončení války.

V době první republiky se poslání sboru nezměnilo. Zlepšily se podmínky k práci spolku. V r.1924 byla založena sanitární četa hasičského sboru se čtyřmi muži a dvěma ženami. Členové sboru se 1. září 1929 zúčastňují slavnostního odhalení památníku na Ostré Hůrce. V r.1932 sbor zakupuje motorovou stříkačku v ceně 51 000 Kč a zatěžuje se dluhem 30 000 Kč. Dne 27.5.1932 v dražbě v Olomouci bylo od vojenské správy zakoupeno sanitní vozidlo v ceně 3 807,75 Kč. Tím se stal sbor nezávislý na koňském spřežení.

V roce 1933 na valné hromadě bylo konstatováno, že sbor za 50 let svého trvání hasil požár celkem 77 krát. Z toho 29 zásahů bylo ve Slavkově a 48 zásahů v sousedních obcích. V letech 1931 až 1934 bylo v obci 50 nezaměstnaných a stejný počet polozaměstnaných. Obecní zastupitelstvo na pomoc rodinám provádí nouzové stavby. Byla vybudována vodní nádrž na horním konci Slavkova, vyzděn rybník pod kostelem a tím zajištěn dostatek vody pro zásah v případě požáru. V r.1938 bylo rozhodnuto založit při sboru dorost a žactvo. Vedoucím se stal Josef Dokoupil. Téhož roku bylo usneseno, aby na oslavu 20. výročí vzniku republiky si sbor pořídil spolkový prapor. Byly připraveny návrhy, ale k realizaci již nedošlo.

 Doba okupace.

V pátek 8. října 1938 byla obec obsazena Němci. Obecní zastupitelstvo je rozpuštěno a Němci převzali záležitosti do svých rukou. Na členskou schůzi 21. listopadu se dostavil vládní komisař E. Böhm. Sboru bylo nařízeno německé velení, i když ostatní záležitosti měly zůstat při starém. Hasičský sbor zůstal jediným českým spolkem v obci, který nebyl vzhledem k svému poslání úředně rozpuštěn. Sbor se usnáší neplatit členské příspěvky. Vybíralo se pouze pohřebné ve výši 10 Kč na člena. V r.1938 měl sbor 83 členů činných, 6 čestných a 71 členů přispívajících.

V r.1939 se utužuje německá nadvláda. Bylo přísně vyžadováno pouze německé velení, i když všichni členové byli Češi. Jmění sboru bylo ohodnoceno částkou 52 750 Kč a v pohřební pokladně zůstalo 2 342 Kč.

Dne 10. března 1940 bylo ustoupeno od vybírání pohřebních poplatků. Za války byla účast na cvičeních vynucována, ale současně byla členům činnost všemožně znechucována. Dřívější elán opadl. Členy stmelovala jen myšlenka ochrany majetku proti ohni a náletům. V posledních dnech války sbor pomáhal při likvidaci hořící Opavy. Mnozí členové se konce války už nedožili.

Poválečné období.

Po odchodu Němců zůstala prázdná hasičská zbrojnice. Veškerá technika včetně vozidla a stříkačky byla odvlečena. Nebyly finanční prostředky, ale přes všechny potíže obětaví funkcionáři hasičský sbor postupně obnovili.

Velkou pomocí pro sbor bylo převzaté kmotrovství okresu Jičín v Čechách nad Slavkovem. Z peněžních darů bylo poskytnuto 40 000 Kč na zakoupení stříkačky. Protože již nezbylo peněz na požární vozidlo, dával k dispozici své nákladní vozidlo tehdejší velitel sboru br. Jan Šimčík. Vybavením základních prostředků tak došlo k úplnému znovuoživení hasičského sboru.

Zákonem č. 62/1950 Sb. o ”Ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami” bylo veškeré hasičstvo přímo podřízeno národním výborům. V r.1953 se Svaz československého hasičstva přejmenoval na Československý svaz požární ochrany. Byl schválen nový stejnokrojový řád a nové stanovy svazu. Zákonem č. 18 z r.1958 byly zrušeny předcházející zákony a nařízení a ČSPO dostal podobu ve které setrval s menšími úpravami až do konce r.1989.

Tyto změny měly vliv i na činnost sboru. Největší slabinou bylo, že se nedařilo získat dostatečný počet mladých lidí a dorostu. Výroční schůze dne 14.12.1958 uložila vycvičit dvě požární družstva a získat alespoň jedno družstvo žen a žáků. To se podařilo až v r.1960, i když jen částečně. Byla ustavena družstva žáků a dorostenců. Družstvo žen se dalo dohromady až v r.1980 a bylo dáno dohromady vesměs z manželek mužů, kteří tvořili družstvo mužů do 35 let. Vytvořením družstev žáků v r.1960 se jejich činnost díky soutěžím, v nichž se žákovské družstva ze Slavkova opětovně umísťovala na čelných místech, podařilo udržet až do dnešních dní. Dobrých výsledků bylo dosahováno především v celostátní hře pro mládež “PLAMEN”, která je přes určité obměny zachována dodnes. V r.1973 byla po dobu žní utvořena požární hlídka, která se zaměřila na hlídkování okolo železniční tratě. Tehdy tam ještě jezdila parní lokomotiva. Hned v prvním roce zlikvidovala vznikající požár lánu obilí. Za to byla odměněna místním JZD i MNV ve Slavkově. Pro odměnu si členové hlídky byli i na celostátním hodnocení v Praze, kde získali kromě diplómu i dva stany. Ty pak hojně využívali při výletech po okolí.

Se založením JZD v obci bylo nutné zajistit jeho objekty proti požárům. Dne 3. ledna v r.1961 bylo založeno samostatné požární družstvo JZD a jeho prvním velitelem se stal Karel Toloch. I přes toto opatření přejímá sbor objekty JZD do péče a každoročně zde provádí protipožární kontroly. Členové SPO se zúčastňují nočních požárních hlídek v době žní, pomáhají při mlácení obilí a v pozdějších letech i četných brigád při sklizni sena a žňových pracích. V době sucha při cvičeních bylo zavlažováno zelí a okurky.

V těchto i následujících létech byla věnována velká pozornost preventivní činnosti. Každoročně probíhají protipožární prohlídky budov v obci a místním JZD. Hlavní zaměření je soustřeďováno na provozování komínů a požární bezpečnosti v zemědělských usedlostech a garážích.

Velká pozornost byla věnována výcviku jednotlivých družstev a prověřování jejich schopností při námětových cvičeních. Na výroční členské schůzi konané 21.11.1970 byla zhodnocena činnost dlouholetých členů a funkcionářů sboru a bylo uděleno vyznamenání čestnou funkcí: čestným předsedou byl jmenován Antonín Najser, čestným velitelem Jan Šimčík a Josef Dokoupil.

 Stavba nové zbrojnice.

Po víceletém jednání o stavbě nové hasičské zbrojnice a průtazích z důvodu nedostatečného peněžního krytí stavby dochází začátkem r.1972 k zahájení její stavby. Je stavěna v akci "Z" a na její stavbě bylo členy sboru odpracováno 1 856 brigádnických hodin. Do užívání byla předána 24.6.1973 - v den oslav 90. výročí založení sboru. Budova měla tehdy hodnotu 157 000 Kčs a hodnota požárně - technických prostředků byla vyčíslena na 150 000 Kčs. Velkou zásluhu na stavbě zbrojnice měl mimo tehdejšího výboru a sout. družstev Kolb Andělín a Zahel Václav, kteří stavbou doslova žili. Demolice staré hasičské zbrojnice u rybníka pod kostelem byla provedena na podzim r.1973. Stavba věže na sušení hadic byla ukončena až v roce 1978. V nové stavbě získal SPO prostory pro umístění vozidel, skladiště a schůzovací místnost. Sbor tak získal dobrou materiální základnu pro svoji činnost a další rozvoj.

 Rozvoj činnosti po dostavbě zbrojnice.

Otevřením nové hasičské zbrojnice nastal i velký rozvoj sboru. Bylo dostatek mužů, žáků i dorostu pro hasičskou činnost. Podmínky pro práci sboru se zlepšily za předsedování Aloise Fusa a zejména pak, když stál v čele sboru Ladislav Gavenda. Velitelem se stal Arnošt Žůrek a po něm Stanislav Gavenda. Tomu se podařilo kolem sebe shromáždit partu stejně zapálených, zhruba stejně starých mužů. Ti nelitovali volného času na přípravu a opravy techniky, výzbroje a výstroje, ale i na výcvik. Bylo zakoupeno starší nákladní vozidlo P-S5T a po přebudování sloužilo řadu let jako požární vozidlo. Postupem času se družstvo mužů zdokonalilo na takovou úroveň, že začalo vozit domů poháry téměř z každé soutěže, které se zúčastnili. Postrachem soutěžícím bylo již i modré vozidlo P-S5T, když se objevilo při příjezdu k soutěžím. Toto soutěžní družstvo získalo třikrát po sobě pohár ve Velkých Heralticích a Kateřinkách a tyto získalo do trvalého užívání. Dobrých umístění si sami vážili ze soutěží “Memoriálu Jana Suka” v Rýmařově, kde v kategorii mužů do 35 let soutěžilo přes 100 zúčastněných družstev. Poháry za první místa dovezli krom jiných i ze Svobody, Otic, Štítiny, Hněvošic, Stěbořic a Bratříkovic. V roce 1982 získal sbor “Standartu ONV v Opavě” za první místo v soutěžích požárních družstev mužů i žen, které se pravidelně zúčastňují soutěží od r.1980.

Od r.1977 začal sbor pořádat pravidelně soutěž v požárním útoku “O putovní pohár starosty obce”. Tato soutěž má velmi dobrý zvuk mezi soutěžícími družstvy, o čemž svědčí i velmi dobrá účast soutěžních družstev. Například v r.2000 se této soutěže zúčastnilo 33 družstev mužů a 3 družstva žen. Několik let po r.1980 jsme měli na soutěži zastoupení i soutěžní družstvo ze Šůrovců - okr. Trnava, když byla mezi našimi sbory navázána družba. Sbory se pravidelně navštěvovaly na výročních schůzích, zájezdech a pohárových soutěžích. Na soutěži v Šůrovcích jsme vyhráli tehdy v neuvěřitelném čase 27 vteřin. Tato družba byla bohužel ukončena rozdělením Československa.

Začala se dařit i práce s mládeží a to pod vedením Luboše Benešla. Dále pak po omlazení výboru v r.1975, kdy byl do výboru zvolen větší počet mladších členů. Vedoucím mládeže se stal Jiří Klapetek, jeho zástupcem Kamil Světlík a několik let i Zdeněk Klapetek. Po nich Václav Bek, který vede mládež se svými pomocníky od r.1987. Od r.1975 se začalo pracovat s mládeži celoročně a to zásluhou celostátní hry PLAMEN. Změnily se soutěžní disciplíny a hlavní důraz byl kladen na všestranné rozvíjení osobnosti mladého člověka, s cílem vychování zdatných nástupců pro soutěžní družstvo mužů. I tato družstva žáků pracovala na vysoké úrovni a přivážela ze soutěží hodnotná umístění. Činnost sboru gradovala a vyvrcholením byly červnové oslavy 100- letého výročí založení sboru. Ty začaly pátečním námětovým cvičením a pokračovaly sobotní výstavkou činnosti a slavnostní schůzí. Na ni byli odměněni nejaktivnější a zasloužilí členové sboru. Večer následovala “Benátská noc”. V neděli odpoledne pak na hřišti v lese proběhla soutěž v požárním útoku a hasičské odpoledne s různými atrakcemi.

 Období od oslav 100.výročí do r.2003.

Po r.1983 ještě pár let cvičilo za muže do 35 let soutěžní družstvo s velitelem Gavendou Stanislavem. Postupně se začali zapojovat do soutěží i mladší členové, které zastupoval Jedlička Roman. Ten zároveň zastával od r. 1988 - 1990 funkci zástupce velitele. Velitelem byl v tomto období Zahel Jindřich. Na ustavující schůzi nového výboru dne 16.1.1991 byl zvolen starostou Bláha Václav, který pak tuto funkci vykonával až do 30.1.1999. Velitelem byl zvolen Slavík Jiří, který tuto funkci zastává dodnes. Jeho zástupcem byl zvolen Zahel Jindřich a od r.1994 Elbl Ladislav. Od r.1999 pak Kostera Pavel a Kostera Tomáš. Od 6.3.1990, kdy odstoupil z funkce jednatel Saliger Jiří, převzal funkci jednatele Klapetek Jiří a vykonává ji do dnešních dnů.

Nové oživení sboru nastalo po výroční schůzi 14.1.1994, kdy do výboru byli zvoleni mladí členové a současně se vyměnilo i soutěžní družstvo mužů. Ti se zapojili aktivně do soutěží. Zpočátku byly výsledky dobré. Postupně se zdokonalováním a rozvojem techniky, úpravami strojů i nářadí se začaly prosazovat sbory, které získaly nemalé prostředky na úpravy a výstroj od sponzorů. Po zvládnutí dnešního technického vybavení a praktického provedení požárního útoku dosahují soutěžící výsledného času okolo 20 vteřin.

V r.1992 byla zřízena nová zásahová jednotka sboru, která po patřičném vybavení je schopna kvalifikovaně zasáhnout při požáru nebo živelných pohromách. V současné době má tato jednotka 13 členů a pravidelně měsíčně provádí školení s výcvikem. Tato jednotka také zasahovala v r.1998 při výbuchu plynu PB u Václava Kružberského č.39, v r.1999 pak při požáru budovy Antonína Najsra ml. č.144, kůlny Josefa Říčného č.97 a při požáru přístřešku sena a slámy u Oldřicha Válka č.3.

Dobře si vedeme při výchově mladé generace. Je to zásluhou ved. mládeže Václava Beka a od r.1999 pak i jeho zástupce Petra Glabazni. Žáci se pravidelně zúčastňují každého ročníku celostátní hry PLAMEN, kde dosahují velmi pěkných výsledků v okrskovém kole, s vícenásobným postupem do okresního kola. Tyto soutěže jsme již třikrát pořádali ve Slavkově a vždy s patřičným profesním přístupem a na vysoké úrovni. Za to jsme byli oceněni a vyzdviženi na celookresním aktívu starostů okresu.

Po útlumu při získávání členů dorostu se v posledních dvou letech podařilo konečně dát dohromady soutěžní družstvo dorostu. Toto se zapojilo do soutěží ve své kategorii a současně od poloviny r.2001 i do soutěží mužů. Zatím sbírají zkušenosti, ale mají všechny předpoklady k odbornému růstu a dobré reprezentaci našeho sboru.

Náš sbor si vybudoval tradici i při organizaci a pořádání soutěže požárních družstev. V r.2002 již uspořádal 26. ročník soutěže “O putovní pohár starosty obce”, který byl zároveň 6. ročníkem soutěže okresní ligy. Této soutěže se pravidelně zúčastňují přední mužstva okresu a není vyjímkou, když se soutěže zúčastní i přes 30 soutěžních družstev.

Na výroční valné hromadě dne 30. ledna 1999 byl zvolen nový výbor sboru. Starostou se stal Zahel Alois, který tuto funkci vykonává dosud. Do výboru byli navrženi a schváleni i mladí členové sboru, což nám dává dobré předpoklady k další a ještě kvalitnější činnosti. Hodně se zlepšila činnost i zásluhou nové organizační referentky Ivany Urbanové, kulturní referentky Mileny Režnarové a pokladní Hanky Kosterové. Dobrou práci odvádějí i naši strojníci - řidiči Kratochvíl Roman a Slavík Aleš.

Výbor zřídil komisi pro přípravu oslav “120. výročí založení sboru”, která pracovala v tomto složení: předseda: Gavenda Stanislav, jednatel: Klapetek Jiří a členové: Bláha Václav, Kovalčík Jaroslav, Slavík Jiří, Zahel Alois, Světlík Kamil, Klapetek Zdeněk, Hajduk Karel, Režnarová Milena, Urbanová Ivana, Zahel Jindřich a Kostera Tomáš. Byl zpracován návrh na prapor sboru a zadán k výrobě paní Pistovčákové v Děhylově. Cena praporu je 31,5 tis. Kč. 25 tisíci nám přispěl Obecní úřad ve Slavkově, za což mu mnohokrát děkujeme. Byla zpracována brožůrka jako upomínka na činnost sboru do dnešních dnů. Oslavy výročí proběhly ve dnech 27. až 29.6.2003 takto: v pátek námětové cvičení, v sobotu posvěcení praporu, slavnostní schůze, zábava a v neděli pak soutěž o “Putovní pohár starosty obce”.

Je třeba vzpomenout a vyzdvihnout i ostatní členy výboru a řadové aktivní členy sboru a poděkovat jim za dosavadní práci pro sbor.

Do dalších let si přejme hodně pevného zdraví a zapálených aktivních členů sboru pro další činnost. Méně pak událostí, při nichž bychom museli zasahovat a zachraňovat životy i majetek našich spoluobčanů.