Navigace

Obsah

Myšlenka kolektivní ochrany před požárem je stará jako užívání ohně. Pouhá ochota a obětavost lidí, bez valných zkušeností, organizace, dostatku vody a nářadí většinou nestačily zdolat zhoubný živel. Proto se lidé začali sdružovat, zakládat spolky a v nich společně a organizovaně začali bojovat proti ohni.

V našich zemích byl založen první hasičský sbor v Zákupech v roce 1854. Byl německý. Český dobrovolný hasičský sbor byl založen až v roce 1864 ve Velvarech.

    Také Slavkov v minulosti nebyl ušetřen četných požárů. První vážné kroky k založení hasičského sboru ve Slavkově byly podniknuty již v roce 1879, avšak k realizaci nedošlo. Teprve čtyři velké požáry v roce 1880 přiměly rolníky Františka Šaška č.31 a Antonína Stypu č.38 k tomu, aby svolali občany na schůzi na velikonoční pondělí 25. března 1883. Při ní bylo získáno 31 mužů, kteří se stali zakladateli hasičského sboru ve Slavkově. Mezi jmény zakladatelů najdeme většinu členů obecního představenstva v čele s tehdejším starostou obce Karlem Rohovským. Do schválení stanov si zvolili zatímní trojčlennou správu : náčelníkem byl zvolen Karel Rohovský, velitelem ochránců Antonín Zemek a velitelem obsluhy stříkačky František Šašek. Sbor obdržel obecní stříkačku, zakoupenou v r.1863 od vídeňské firmy Knaustovy.

    Stanovy sboru byly schváleny obecním představenstvem 22.5.1884 a zemskou vládou slezskou potvrzeny 28.5.1884. Na první valné hromadě 22.6.1884 byl zvolen prvním starostou sboru Karel Rohovský, prvním náčelníkem František Šašek. Hasičský sbor se stal jedním z prvních českých spolků v obci a po Mikolajicích, kde byl založen hasičský sbor již v roce 1879, se slavkovský řadí mezi nejstarší ve Slezsku.

    Začátky hasičského sboru ve Slavkově nebyly lehké. Poprvé se sbor podílel na lokalizaci ohně u svého náčelníka Karla Rohovského. Druhý požár byl 28. 7. 1883, kdy hořelo u velitele ochránců Ant. Zemka, kováře č.80. V r.1984 zasahoval sbor u svého velitele Ant. Stypy č.38 a to dne 28.července. O tom, že to byla jen náhoda, je možno pochybovat. Vždyť po sobě vyhořeli tři čelní představitelé tehdy nově založeného hasičského sboru. Hned od svého založení zasahuje sbor i v sousedních vesnicích.

     V roce 1884 byla zakoupena i nejnutnější výstroj. V r. 1891 zakupuje sbor další stříkačku. V roce 1898, kdy si připomíná 15. výročí založení, je nejbohatším sborem v župě Moravských enkláv a jeho majetek má úhrnou hodnotu 2000 zlatých. Vlastní jednu sací a jednu starou stříkačku bez sacího stroje, dvě berlovky, 30 plácaček, 4 žebře, 12 provazů, 10 nepromokavých košů na vodu, 43 ks přilbic, 43 sekerky a jiné nářadí. Přípřež ke stříkačkám a pro přivážení vody k ohni hasiči neměli. Byli odkázání na pomoc sedláků vlastnících koně. První obecně platný protipožární řád byl vydán v 90.letech minulého století. Kdy si hasičský sbor postavil svoji hasičskou zbrojnici, se nepodařilo z písemných pramenů zjistit. Součástí zbrojnice byla obecní šatlava, tzv. Klára a místnost pro nářadí hrobníka.

     Vlivem ústředí jednoty českých hasičských sborů pro Moravu vznikla na Opavsku v r. 1890 první česká župa ( měla č. XIV ), ke které se přihlásil i slavkovský sbor.

    Velký rozkvět, ale i nenávist německé podporovací pokladny zemské k českým spolkům vedly k nové reorganizaci. Z bývalé župy Opavské vznikla na valné hromadě sborů z Mikolajic, Slavkova, Litultovic, Suchých Lazců, Slatiny, Uhlířova a Štáblovic župa Moravských ekláv. Tato valná hromada se konala 13.února 1896 ve Slavkově a náš sbor na ní zastupovali Josef Klapetek, František Šašek a Jan Toloch. Do župního výboru pak byli zvoleni František Šašek a Jan Toloch. Také první sjezd hasičské župy Moravských enkláv se za účasti zástupců všech sborů konal 21. 8. 1898 ve Slavkově.

         V r.1905 vyhořelo ve Slavkově dne 7. května devět stodol. K dalšímu požáru došlo 13.8. 1905 Na Latarně. V r.1908-t.j. v roce 25. výročí založení byli zakladatelé jmenování čestnými členy. Téhož roku byla zřízena"Jubilejní pohřební pokladna Hasičského sboru ve Slavkově" a schváleny její stanovy.

 

Období mezi světovými válkami.

    Rozvoj spolku přerušila 1. světová válka, kdy činnost byla oslabena odchodem řady členů do války. Ti co zůstali se omezovali jen na údržbu hasičského nářadí. Na valné hromadě sboru v r.1916 bylo konstatováno, že je přítomno jen 20 členů. Tři padli, 38 bylo ve válce, 8 v zajetí a 3 byli nezvěstní. Další valná hromada se sešla až po ukončení války.

    V době první republiky se poslání sboru nezměnilo. Zlepšily se podmínky k práci spolku. V r.1924 byla založena sanitární četa hasičského sboru se čtyřmi muži a dvěma ženami.

V r.1932 sbor zakupuje motorovou stříkačku v ceně 51 000 Kč a 27.5.1932 v dražbě v Olomouci bylo od vojenské správy zakoupeno sanitní vozidlo. Tím se stal sbor nezávislý na koňském spřežení .

     V roce 1933 na valné hromadě bylo konstatováno, že sbor za 50 let svého trvání hasil požár celkem 77 krát. Z toho 29 zásahů bylo ve Slavkově a 48 zásahů v sousedních obcích. V letech 1931 až 1934 bylo v obci 50 nezaměstnaných a stejný počet polozaměstnaných. Obecní zastupitelstvo na pomoc rodinám provádí nouzové stavby. Byla vybudována vodní nádrž na horním konci Slavkova, vyzděn rybník pod kostelem a tím zajištěn dostatek vody pro zásah v případě požáru.

    V r. 1938 bylo rozhodnuto založit při sboru dorost a žactvo. Vedoucím se stal Josef Dokoupil.Téhož roku bylo usneseno, aby na oslavu 20. výročí vzniku republiky si sbor pořídil spolkový prapor. Byly připraveny návrhy, ale k realizaci již nedošlo.

 

Doba okupace.

    V pátek 8. října 1938 byla obec obsazena Němci, obecní zastupitelstvo je rozpuštěno a Němci převzali záležitosti do svých rukou. Na členskou schůzi 21.listopadu se dostavil vládní komisař Böhm. Sboru bylo nařízeno německé velení , i když ostatní záležitosti měly zůstat při starém. Hasičský sbor zůstal jediným českým spolkem v obci, který nebyl vzhledem k svému poslání úředně rozpuštěn. Sbor se usnáší neplatit členské příspěvky. Vybíralo se pouze pohřebné ve výši 10 Kč na člena. V r. 1938 měl sbor 83 členů činných, 6 čestných a 71 členů přispívajících.

    V r. 1939 se utužuje německá nadvláda. Bylo přísně vyžadováno pouze německé velení, i když všichni členové byli češi.

    Za války byla účast na cvičeních vynucována, ale současně byla členům činnost  všemožně znechucována. Dřívější elán opadl. Členy stmelovala jen myšlenka ochrany majetku proti ohni a náletům. V posledních dnech války sbor pomáhal při likvidaci hořící Opavy. Mnozí členové se konce války už nedožili.

 

Poválečné období.

    Po odchodu Němců zůstala prázdná hasičská zbrojnice. Veškerá technika včetně vozidla a stříkačky byla odvlečena. Nebyly finanční prostředky, ale přes všechny potíže obětaví funkcionáři hasičský sbor postupně obnovili.

    Velkou pomocí pro sbor bylo převzaté kmotrovství okresu Jičín v Čechách nad Slavkovem. Z peněžních darů bylo poskytnuto 40 000 Kčs na zakoupení stříkačky. Protože již nezbylo peněz na požární vozidlo, dával k dispozici své nákladní vozidlo tehdejší velitel sboru br. Jan Šimčík. Vybavením základních prostředků tak došlo k úplnému znovuoživení hasičského sboru.

    Zákonem č.62/1950 Sb. o ochraně před požáry a jinými živelnými pohromami bylo veškeré hasičstvo přímo podřízeno národním výborům. V r.1953 se Svaz československého hasičstva přejmenoval na Československý svaz požární ochrany. Byl schválen nový stejnokrojový řád a nové stanovy svazu. Zákonem č.18 z r.1958 byly zrušeny předcházející zákony a nařízení a ČSPO dostal podobu ve které setrval s menšími úpravami až do konce r.1989.

    Tyto změny měly vliv i na činnost sboru. Největší slabinou bylo, že se nedařilo získat dostatečný počet mladých lidí a dorostu. Výroční schůze dne 14.12.1958 uložila vycvičit dvě požární družstva a získat alespoň jedno družstvo žen a žáků. To se podařilo až v r.1960 i když jen částečně. Byla ustavena družstva žáků a dorostenců. Družstvo žen se dalo dohromady až v r.1980 a bylo dáno dohromady vesměs z manželek mužů, kteří tvořili družstvo mužů do 35 let.

    Vytvořením družstev žáků v r.1960 se jejich činnost díky soutěžím, v nichž se žákovské družstva ze Slavkova opětovně umísťovala na čelných místech, podařilo udržet až do dnešních dní.

    Se založením JZD v obci bylo nutné zajistit jeho objekty proti požárům. Dne 3.ledna v r.1961 bylo založeno samostatné požární družstvo JZD a jeho prvním velitelem se stal Karel Toloch. I přes toto opatření přejímá sbor objekty JZD do péče a každoročně zde provádí protipožární kontroly. Členové SPO se zúčastňují nočních požárních hlídek v době žní, pomáhají při mlácení obilí a v pozdějších letech i četných brigád při sklizni sena a žňových pracích. V době sucha při cvičeních bylo zavlažováno zelí a okurky.

    V těchto i následujících létech byla věnována velká pozornost preventivní činnosti. Každoročně probíhají protipožární prohlídky budov v obci a místním JZD. Hlavní zaměření je soustřeďováno na provozování komínů a požární bezpečnosti v zemědělských usedlostech a garážích. Velká pozornost byla věnována výcviku jednotlivých družstev a prověřování jejich schopností při námětových cvičeních.

    Na výroční členské schůzi konané 21.11.1970 byla zhodnocena činnost dlouholetých členů a funkcionářů sboru a bylo uděleno vyznamenání čestnou funkcí: čestným předsedou byl jmenován Antonín Najser, čestným velitelem Jan Šimčík a Josef Dokoupil.

 

Stavba nové zbrojnice.

    Po víceletém jednání o stavbě nové hasičské zbrojnice a průtazích z důvodu nedostatečného peněžního krytí stavby dochází začátkem r.1972 k zahájení její stavby. Je stavěna v akci "Z" a na její stavbě bylo členy sboru odpracováno 1 856 brigádnických hodin. Do užívání byla předána v den oslav 90. výročí založení sboru 24.6.1973. Budova měla tehdy hodnotu 157 000 Kčs a hodnota požárně - technických prostředků byla vyčíslena na 150 000 Kčs. Velkou zásluhu na stavbě zbrojnice měl mimo tehdejšího výboru a sout.družstev Kolb Andělín a Zahel Václav, kteří stavbou doslova žili. Demolice staré hasičské zbrojnice u rybníka pod kostelem byla provedena na podzim r.1973. Stavba věže na sušení hadic byla ukončena až v roce 1978. V nové stavbě získal sbor prostory pro umístění vozidel, skladiště a schůzovací místnost, včetně dobré materiální základny pro svoji činnost a další rozvoj.

 

Rozvoj činnosti  po dostavbě zbrojnice.

    Otevřením nové hasičské zbrojnice nastal i velký rozvoj sboru. Bylo dostatek mužů, žáků i dorostu pro hasičskou činnost. Zlepšily se podmínky pro práci sboru za předsedování Aloise Fusa a zejména pak, když stál v čele sboru Ladislav Gavenda. Velitelem se stal Arnošt Žůrek a po něm Stanislav Gavenda. Tomu se podařilo kolem sebe shromáždit partu zapálených a zhruba stejně starých mužů. Ti nelitovali volného času na přípravu a opravy techniky, výzbroje a výstroje, ale i na výcvik. Bylo zakoupeno starší nákladní vozidlo P- S5T a po přebudování sloužilo řadu let jako požární vozidlo. Postupem času se družstvo mužů zdokonalilo na takovou úroveň, že začalo vozit domů poháry téměř z každé soutěže, které se zúčastnili. Postrachem soutěžícím bylo již i modré vozidlo P-S5T, když se objevilo při příjezdu k soutěžím. Toto soutěžní družstvo získalo třikrát po sobě pohár ve Velkých Heralticích a Kateřinkách a tyto získalo do trvalého užívání. Dobrá umístění vozili i ze soutěží "Memoriálu Jana Suka" v Rýmařově, kde v kategorii mužů do 35 let soutěžilo přes 100 zúčastněných družstev. Poháry za první místa dovezli krom jiných i ze Svobody, Otic, Štítiny, Hněvošic, Stěbořic a Bratříkovic. V roce 1982 získal sbor "Standartu ONV v Opavě" za první místo v soutěžích požárních družstev mužů i žen.

    Od r.1977 začal sbor pořádat pravidelně soutěž v požárním útoku "O putovní pohár starosty obce”. Letos už budeme pořádat 32. ročník této soutěže, která je současně i 12. ročníkem okresní ligy.  Tato soutěž má dobrý zvuk mezi soutěžícími družstvy, o čemž svědčí i velmi dobrá účast soutěžních družstev, když této soutěže zúčastňuje kolem 30 družstev mužů a 10 družstev žen.

Několik let po r.1980 jsme měli na soutěži zastoupení i soutěžního družstva ze Šůrovců - okr. Trnava, když byla mezi našimi sbory navázána družba. Sbory se pravidelně navštěvovaly na výročních schůzích, pohárových soutěžích, kde jsme na soutěži v Šůrovcích vyhráli tehdy v neuvěřitelném čase 27 vteřin, ale i na zájezdech. Tato družba rozdělením Československa. několik let byla v útlumu. Přesto jsme si k sobě našli cestu a přátelství se nadále rozvíji. Kromě hasičské činnosti se družba rozvíjí i po stránce kulturní, návštěvou plesů, zájezdy, ale i účastí na pohřbech funkcionářů obou sborů. 16.5.2018 si připomeneme 40. výročí navázani spolupráce v Šůrovcich, kde také proběhnou hlavní oslavy.

    Začala se dařit i práce s mládeží a to pod vedením Luboše Benešla. Dále pak po omlazení výboru v r.1975, kdy byl do výboru zvolen větší počet mladších členů. Vedoucím mládeže se stal Jiří Klapetek, jeho zástupcem Kamil Světlík, několik let i Zdeněk Klapetek. Po nich Václav Bek, který vedl mládež se svými pomocníky od r.1987 do r.2004. Od r. 1975 se začalo pracovat s mládeži celoročně a to zásluhou celostátní hry PLAMEN. Změnily se soutěžní disciplíny a hlavní důraz byl kladen na všestranné rozvíjení osobnosti mladého člověka s cílem vychování zdatných nástupců pro soutěžní družstvo mužů. I tato družstva žáků pracovala na vysoké úrovni a přivážela ze svých soutěží velmi hodnotná umístění.

    Činnost sboru gradovala a vyvrcholením snahy byly červnové oslavy 100-letého výročí založení sboru, které začaly pátečním námětovým cvičením a pokračovaly sobotní výstavkou činnosti a slavnostní schůzi. Na té byli odměněni nejaktivnější a zasloužilí členové sboru. Večer následovala "Benátská noc". V neděli odpoledne pak na hřišti v lese proběhla soutěž v požárním útoku a hasičské odpoledne s různými atrakcemi.

 

Období od oslav 100.výročí.

    Po r.1983 ještě pár let cvičilo za muže do 35 let soutěžní družstvo s velitelem Gavendou Stanislavem. Postupně se začali zapojovat do soutěží i mladší členové, které zastupoval Jedlička Roman, který zároveň zastával od r. 1988-1990 funkci zástupce velitele. Velitelem byl v tomto období Zahel Jindřich. Na ustavující schůzi nového výboru dne 16.1.1991 byl zvolen starostou Bláha Václav, který pak tuto funkci vykonával až do 30.1.1999. Velitelem byl zvolen Slavík Jiří, který tuto funkci zastává dodnes. Od 6.3.1990, kdy odstoupil z funkce jednatel Saliger Jiří, převzal funkci jednatele Klapetek Jiří a vykonává ji do dnešních dnů.

Velkou ztrátu sbor utrpěl po úmrtí našeho kronikáře br. Dr. Jana Rýznara. Ten měl doma veškerou agendu včetně kronik, fotografií a různých aktů spojených s naší činnosti když zpracovával brožůrku k 100. výročí založení sboru a z období činnosti až do jeho smrti.

Rodina pozůstalého i přes několikeré požadavky na vydání alespoň obou kronik tak neučinila a sbor se jen těžko vyrovnává ze ztrátou dobře zmapované činnosti za období před druhou světovou válkou a po ní. Tímto se také vysvětluje méně informací  z tohoto časového  období.

    Nové oživení sboru nastalo po výroční schůzi 14.1.1994, kdy do výboru byli zvoleni mladí členové a současně se vyměnilo i soutěžní družstvo mužů. Ti se zapojili aktívně do soutěží. Zpočátku byly výsledky dobré, ale postupně se zdokonalováním a rozvojem techniky, úpravami strojů i nářadí se začaly prosazovat sbory, které získaly nemalé prostředky na úpravy a výstroj od sponzorů. Po zvládnutí dnešního technického vybavení a praktického provedení požárního útoku dosahují soutěžící  výsledného času okolo 20 vteřin.

    V r. 1992 byla zřízena nová zásahová jednotka sboru, která po patřičném vybavení je schopna kvalifikovaně zasáhnout při požáru nebo živelných pohromách. V současné době má tato jednotka 13 členů a pravidelně měsíčně provádí školení s výcvikem. Tato jednotka také zasahovala v.r.1998 při výbuchu plynu PB u Václava Kružberského a v r.1999 pak při požáru budovy Ant. Najsra ml., kůlny Josefa Říčného č.97 a při požáru přístřešku sena a slámy u Oldřich Válka.

    Dobře si vedeme při výchově mladé generace. Je to zásluhou ved.mládeže Václava Beka a od r.1999 pak i jeho zástupce Petra Glabazni, který převzal v r. 2004 funkci vedoucího mládeže. Žáci se pravidelně zúčastňují každého ročníku celostátní hry PLAMEN, kde dosahují velmi pěkných výsledků v okrskovém kole s vícenásobným postupem do okresního kola. Tyto soutěže jsme již 6 x pořádali ve Slavkově a vždy s patřičným profesním přístupem a na vysoké úrovni. Od loňského roku jme pořadateli i okresní ligy mládeže. Za to jsme byli oceněni a vyzdviženi na celookresním aktívu starostů okresu. Nedostatek máme hlavně při získávání členů dorostu a stabilizaci jejich družstva.Toto družstvo se podaří dát dohromady jen na pár soutěží a pak se obyčejně rozpadne.

    Na výroční valné hromadě dne 30.ledna 1999 byl zvolen nový výbor sboru. Starostou se stal Zahel Alois, který tuto funkci vykonává doposud. Do výboru byli navrženi a schváleni i mladí členové sboru, což nám dalo dobré předpoklady k další a ještě kvalitnější činnosti. Hodně se zlepšila činnost i zásluhou nové organizační referentky Ivany Urbanové, kulturní referentky Mileny Režnarové a pokladní Hanky Kosterové. Dobrou práci odvádějí i naši strojníci - řidiči Kratochvíl Roman a Slavík Aleš.

Dobrou práci odvedla i komise pro přípravu oslav 120. výročí založení sboru jejíž předsedou byl Gavenda Stanislav. Ta také vydala brožůru k založení sboru a navrhla prapor sboru, který byl slavnostně vysvěcen dne 28.6.2003.

V roce 2007 jsme za materiální pomoci obecního úřadu brigádnicky přebudovali přístřešek na hřišti u školy. Tyto úpravy byly dokončeny v loňském roce zřízením nového sociálního zařízení. Ve středu obce tak vzniklo místo, kde se můžeme připravovat na soutěže, tyto i pořádat na patřičné úrovni a mohou je využívat i ostatní spolky obce.

V pořadí druhá hasičská zbrojnice řádně plnila svou funkci až do r.2013, kdy byl zjištěn havarijní stav střechy a ani prostory již plně nestačily plnit svou úlohu pro činnost zásahové jednotky i sboru. Po pečlivém zvážení pak vznikl projekt na rekonstrukci, kde nynější prostory využívají jak zásahová jednotka a sbor tak i Obecní úřad. Otevření této zrekonstruované zbrojnice proběhlo v roce  2014, kdy jsme si připoměli 150. výročí založení 1. českého dobrovolného hasičského sboru.Dějiny sboru jsou podrobně popsány ve dvou brožůrkách které byly vydány k 100. a 120. výročí založení sboru a jsou k dispozici i na vebových stránkách obce, kde se snažíme prezentovat svoji činnost.

Sbor má v současnosti k dispozici dvě vozidla zn. AVIE a Ford Tranzit, který byl OÚ zakoupen v r. 2010. Vlastní prapor sboru, který byl slavnostně vysvěcen v r. 2003 při oslavách 120. výročí založení sboru.

14 členů sboru jsou členy zásahové jednotky obce, která je zařazena do V. skupiny výjezdu.  K dispozici má zásahová vozidla, předepsanou výstroj a výzbroj. Dále je vybavena motorovou pilou a dvěma plovoucími čerpadly. Po absolvování pravidelných lékařských prohlídek a pravidelných školení je jednotka schopna kvalifikovaně zdolávat požáry i jiné živelní pohromy.

SDH pořádá nebo se podílí na řadě akcí obecního charakteru. Pravidelně pořádá tradiční hasičský ples, Floriánskou mši, soutěž OL a o pohár starosty obce, OL mládeže, Mladeckou ligu,Soutěž o „Nejlepší družstvo Slavkova“ v požárním útoku, tradiční drakiádu a zúčastňuje se s družstvy žáků, dorostu, žen a muži do a nad 35 let soutěží v rámci okrsku a okresu, kde získává velmi pěkné výsledky v celkovém hodnocení soutěží.

Naší členové se aktívně zapojují i do správy naší obce. O tom svědčí i fakt, že v minulém volebním období bylo 6 našich členů zvoleno do obecního zastupitelstva a 3 z nich se stali členy rady obce. V tomto trendu pokračujeme i v současnosti. Máme zastoupení i ve výboru okrsku, kde velitelem okrsku je Slavík Jiří a jednatelem okrsku Klapetek Jiří. V komisi mládeže při okresním výboru v Opavě pracuje náš vedoucí mládeže Petr Glabazňa.

Sbor měl k 1.1.2018 152 členů. Z toho je  125 členů nad 18 let, kde evidujeme 88 mužů a 37 žen. Dále evidujeme 27 mladých hasičů od 6 do 18 let, kteří jsou zapojeni v žákovských a dorosteneckých družstvech.

Na závěr bych chtěl poděkovat výboru sboru i všem našim členům za dosavadní práci ve prospěch sboru i obce a pokračování v činnosti, kterou naši předkové založili.

Velké poděkování patří i obecnímu úřadu za dobrou spolupráci s naším sborem.

Do dalších let si přejme hodně pevného zdraví, zapálených aktívních členů sboru pro další činnost a méně pak událostí, při nichž bychom museli zasahovat a zachraňovat životy a majetek našich spoluobčanů.

Za SDH Slavkov: Klapetek Jiří, jednatel